Jedny Vánoce a sedmero tradic.

Hod botou a plavba na lodi(čce)

Třeba to máte doma jinak, ale my se vždy těšíme, až na Vánoce zasedneme ke štědrovečerní hostině, od které samozřejmě nevstáváme a čekáme, až dojí i poslední. Přece si nepřivoláme neštěstí do domu. A když už jsme u toho domu, znáte tradici, kdy mladá dívka hází botou, aby věděla, na kterou stranu se z domova vydá za svým ženichem? Pak přichází na řadu rozkrajování jablíčka. Pokud je v něm hvězdička, znamená to zdraví. A kdo chce zažít adrenalin, ať vyzkouší společné pouštění lodiček po vodní hladině. Když loďka zůstane s ostatními, bude rodina pohromadě.

Pudink a pak alou do postele

Ráno se vzbudíte, hupnete do vánočních ponožek a vrhnete se na dárky. Už to je pro nás nepředstavitelné. Anglické vánoční zvyky se ale liší i dalšími drobnostmi. Třeba 24. se večer na krbovou římsu věší vánoční punčochy, do kterých naděluje Father Christmas. Ten se k domu dostane samozřejmě sobím spřežením a k římse právě skrze komín. Štědrovečerní tabuli pak zdobí krocan a nesmí chybět vánoční pudink, do kterého se ukrývá mince pro štěstí.

Stromečkování od prvního

Luxusní módní domy plné dekorací, rozsvícené pařížské uličky a honosně vyzdobené městské domy. Tak si představujeme francouzské Vánoce my. Ale oni je pozvedají o několik levelů výš. Jejich stromeček se zdobí už 1. prosince, kdy děti dostanou adventní kalendář, ze kterého lupou dárečky až do 25. prosince, v jehož večer vypukne kulinářská štědrovečerní večeře. Heslem je podle všeho okázalost, luxus, delikatesy a několik chodů.

Skřítci v rodinném kruhu 

Představa zasněžených kodaňských kaváren nás nenechává chladnými. Ale když se řeknou útulné domácí Vánoce a ručně připravené dekorace, svítí nám v Auparku oči. Pro ruční tvorbu a tradice máme slabost. Ale zpět k Dánsku a tamějším Vánocům. Rodiny si vyrábí adventní věnce, což ladí s našimi zvyky, ale k jejich Adventu patří i skřítci, kteří si pak dělají z lidí srandu, a to až do Štědrého dne. Kouzlo dánských Vánoc tkví i ve společném zpívání koled okolo stromečku.

Hostie lásky a míru

Naši polští sousedé se na Vánoce těší z několika důvodů. Už adventní čas je pro ně speciálním obdobím, během kterého se postí malí i velcí. Štědrý den je pak nejslavnostnějším dnem celých Vánoc. Večer končí půst, u stolu se sejde celá rodina, a než se pustí do večeře, dělí se o vánoční hostii. Jde o gesto míru a lásky, během čehož si členové rodiny přejí vzájemně to nejlepší. A vánoční hostina? Ta začíná v okamžiku, kdy se na nebi rozzáří první hvězda.

Feliz loterie a kohoutí mše

Ve Španělsku jsou Vánoce o dva dny dříve, kdy se koná velká vánoční loterie. Jde o národní svátek, který pro lid pořádá státní správa. Věděli jste ale, že tahle loterie je nejdelší nepřerušovanou tradicí na světě? Zajímavé, že. Ovšem tady divy nekončí. Po sváteční večeři se Španělé odeberou na půlnoční. Ne však ledajakou. Jde o kohoutí mši, jelikož právě kohout tenkrát oznámil narození Krista.

Sváteční a křesťanské

Jednak spolu sousedíme, ale hlavně sdílíme společné auparčí hodnoty. A jaké mají hodnoty Slováci na Vánoce? Svátky slaví velmi podobně, ale protože jsou nábožensky založení více než Češi, svátky jsou křesťanskou záležitostí. A takový adventní čas je spojen s omezením zábav, tancovaček a svateb. Na Štědrý den se pak Slováci zásadně vyhýbají rybí polévce a upřednosťnují tradiční zelňačku.

Ať už letos hodíte botou, pustíte lodičku nebo si dáte anglický puding, oslavte Vánoce po svém. 🎄 Třeba vytvoříte novou rodinnou tradici. Přejeme vám ty nejkrásnější svátky, zdraví, pohodu a klid. A budeme se na vás těšit opět v novém roce. 🙌🏻